Vedení kmene

Kdo vede roverský kmen?

Roverské společenství netvoří pouze samotní roveři. Nepostradatelnou součástí každého kmene je jeho vedení. Jde o starší či vyspělejší členy, kteří přijali roli vedoucích-průvodců a doprovázejí mladší členy roverským věkem.

Je třeba jasně odmítnout představu, že se roveři „o sebe již postarají sami“. Skautské hnutí má pro roverský věk definovaný výchovný obsah a nelze říct, že jde o snadné úkoly. Role zkušenějších průvodců je v roverském kmeni stále klíčová. Čerstvé rovery není možné ve věku 15 let opustit a vzdát se tak předčasně zodpovědnosti za jejich další směřování. Role skautského vychovatele se samozřejmě mění, končí ale teprve na konci roverského věku v okamžiku, kdy rover přebírá zodpovědnost za svůj další rozvoj plně do vlastních rukou.

Osobnost vůdce

Důvěryhodnost a autorita

Pokud vedeš roverský kmen, je zásadní, aby ti roveři a rangers věřili a respektovali tě. Pokud by ti nedůvěřovali, nenásledovali by cesty, které jim budeš otvírat, a kmen by tak nemohl zdravě fungovat.

Jak získáš potřebnou důvěru a autoritu? Tím, jaký*á jsi a svými činy. Stephen R. C. Covey ve své knize „Důvěra: jediná věc, která dokáže změnit vše“ hezky shrnul budování důvěryhodnosti do čtyř stavebních kamenů:

1. Integrita – plň závazky vůči sobě i ostatním, buď autentický a dbej, aby tvé činy a slova byly v souladu.
2. Úmysly – prozkoumávej a kultivuj své úmysly a dávej je najevo. Pro ostatní musí být zřejmé, o co usiluješ a že jsou tvé úmysly v souladu s jejich hodnotami.
3. Způsobilost – jednej v souladu se svými silnými stránkami. Zlepšuj své schopnosti vést kmen anebo si říct si o pomoc v oblastech, na které nestačíš.
4. Výsledky – převezmi odpovědnost a dotáhni věci do konce.

Získat důvěru mladších členů není jednorázový proces. Autoritu buduješ či ztrácíš neustále. Neustále jsi vzorem.

Zkušený a starší, nebo vrstevník?

Je vhodnější, aby kmen vedl zkušený a starší rover, nebo naopak vrstevník? Ostřílený vedoucí toho spoustu zažil a spíš umí nabídnout patřičný nadhled. Naopak rover či ranger starý/á podobně jako ostatní je zase naladěn*a na podobnou vlnu a splňuje požadavek mladistvých po odstřihnutí od autority. Záleží na konkrétních osobnostech a oba případy mohou fungovat či se s výhodou kombinovat – např. mít staršího vedoucího a vedle něj „rádce roverské družiny“.

Mezi vedoucím a mladšími členy roverského společenství je obecně vhodný určitý věkový odstup, věk je však jen jedním z faktorů. Záleží především na osobnosti vedoucího. Role roverského vůdce není pro každého a vyžaduje především dostatečnou zralost a nadhled.

Způsoby a styly vedení

Vedení roverů je v mnoha věcech obdobné vedení mladších členů. Při práci s mladistvými a dospělými využiješ i stejné styly vedení (direktivní/liberální/demokratický), ale možná v trochu jiném poměru. Direktivní přístup typicky využiješ méně – spíše výjimečně, například v případě nebezpečí. Naopak dáš větší prostor demokratickému a liberálnímu přístupu. Roli roverského vůdce si můžeš představit spíše jako „průvodce“, tedy někoho, kdo nevede, ale doprovází, směruje, poskytuje nadhled.

Různé situace však potřebují různé přístupy. Zejména v roverském věku, kdy kluci a holky touží se rozhodovat sami a distancovat se od autorit, je potřeba rozvíjet cit pro rozhodování, kdy skupinu nechat a kdy zasáhnout.

Text je součástí metodiky Rovering - putování ke skautské dospělosti.