Roverské heslo „Sloužím“

Roverské heslo „Sloužím“ je stručným vyjádřením roverského programu. Odkazuje na skautské principy a vybízí rovery a rangers k jejich hlubšímu porozumění. Dává ale také návod, jak toho lze dosáhnout – pomocí aktivního prožitku služby v roverské činnosti. 

Obsahuje v sobě tři rozměry: službu sobě, službu druhým a službu vyšším principům. Teprve propojení třech služeb vede rovery a rangers na cestě k naplňování skautských principů.

• Služba sobě zavazuje k osobnímu rozvoji a všestranné přípravě k plnění životních úkolů, aby měli RS dostatečně pevnou půdu pod nohama, až to bude zapotřebí. 
  • příprava konkrétních rozvojových aktivit dle oblastí roverské cesty
• Služba druhým vyzývá poskytovat, dle svých nejlepších možností, oporu druhým lidem, přírodě, životu jako takovému. 
  • aktivní tvorba „lepšího světa“ pro ostatní a s ostatními
• Služba vyšším principům zavazuje k hledání osobní cesty ke skutečnostem, které nás přesahují, přijetí Pravdy a Lásky jako určující skutečnosti, která dává roverské cestě cíl a ke které směřuje životní úsilí roverů a rangers. 

Pro seznámení se s trojím rozměrem služby při vstupu do roveringu lze využít jeden z úkolů Roverského Kompasu. V tištěné verzi najdeš úkol na str. 46–47.

Kde se heslo vzalo?

Heslo „Sloužím“ je mnohem starší než skautské hnutí a objevuje se už v raném středověku. Spojuje se s ním i starobylý emblém - tři zlatá či stříbrná pštrosí péra (někdy uváděná též jako supí) s devizou (heslem umístěným na stuze) „lch dien“ - německy „sloužím“, která byla znamením rovnocenným znaku anglických královských princů. Tři pera ve znaku odkazují také ke třem rozměrům služby popsaným výše. Angličtí roveři přijali heslo společně s erbem od princů z Walesu, kteří je dodnes používají jako své rodové znamení. 

Erbovní pověst vypráví, že toto znamení a heslo patřilo původně českému králi Janu Lucemburskému, který s ním statečně padl v bitvě u Kresčaku. František Palacký o tom píše v Dějinách národa českého: „Na znamení vítězství sňal král anglický s přilbice krále Janovy tři supí péra s nápisem Ich dien, i dal je svému synovi, Černému princi, jenž přední čest toho dne byl sobě vysloužil. On postavil je do svého štítu, jenž užíval co princ waleský.“  (převzato z knihy Junácká symbolika)